Čeho se není třeba až tak bát

24.11.2017
  1. Nucená "hladovka" před CT či operací. Neuměla jsem si představit, že Eliška 4 hodiny nejí a je v klidu, ale nakonec ani jednou nezabrečela. Snažila jsem se, aby spala. A když nespala, tak jsem jí zpívala, dělala před ní "opičky", chrastila, aby si náhodou nevzpomněla na to, že má hlad. Asi tři čtvrtě hodiny před odjezdem na CT či na sál dostane miminko stříkačkou do pusy "oblbovák" a je pak takové vláčné. Taky ještě po CT a operaci nesmí 2 hodiny jíst, ale to Eliška taky po CT naštěstí prospala a po operaci chvilkami spala a chvílemi brečela, ale spíš celým tím zásahem, než hladem. Protože v tu chvíli je na kapačce a měla by být po stránce výživy "zajištěná". Takže, když to shrnu - u nás i u několika dalších maminke obávaná "hladovka" proběhla naprosto dobře a jak říkala jedna sestřička "maximálně to probrečí".
  2. Kaple - během operace je dobré se zabavit balením věcí, povídáním s jinou maminkou nebo tatínkem, co přijede jako podpora apod. A také je možnost se ztišit v místní krásné kapli - v hlavní budově.
© 2017 Jana M. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky